The most beautiful of the Republic - Czech Canada

Je z toho, co jsem po republice obhlídl opravdu to nej. Váhal bych jen ve srovnání s Českým Švýcarskem. Bohužel i sem sahá kazisvětná ruka českýho lesníckýho průmyslu a na nevkusný smrkový těžářský plantáže tu narazit můžete, ale jsou zde velice upozaděny.
Protože ta krása se těžko předává mobilovým foťákem, uvádím jen perličky z poslední bajkové vyjížďky:

Rum is self-"translatory", except you replace sugar cane with potatoes. I wonder how big is the difference between this Czech liqueur and the bio petrol in production procedures. In taste not big.

Who is this zebra for?

Obviously for cows.

Čeština anglickýma očima

Nedávno mě překvapil jeden hloupoučkej ale roztomilej  mini-průvodce
pro američany cestující do Prahy. Vždycky mě přišlo srandovní přepsat
výslovnost anglických slov počesku. To, že to jde i naopak mě ovšem
zaskočilo:

Církev svatá všeobecná

Pod touto hlavičkou chci uvádět své kritické (i pochvalné) náhledy na svoje domovské křesťanské uskupení (z části jako celek s centrálou ve Vatikáně, z části skupinky lidí v Brně-Bystrci, z části se týkají křesťanství obecně), které jistě nebudou 100% objektivně korektní. Snažím se, co nejvěrněji zachytit to, jak na mě křesťanství prostřednictvím "mé" katolické církve promlouvá. Je to tedy diskuzní kategorie "Jaký dojem církev dělá na lidi", kterou považuji za minimálně tak důležitou jako "O čem jsou papežské encykliky a katechismus pod lupou". (A ještě poznámka: následujícím nechci naznačit, že chci určité části víry vyškrtnout nebo přepsat,  jde mi o důraz, který je na jednotlivé skutečnosti kladen.)

V církvi na mě nepříjemně působí všeprostupující zaměření na posmrtný život (život věčný):

• Církev má pod palcem monopol na pravidla hry "cesta do nebe" (Existuje pojem smrtelného hříchu, který dává stopku. Kdo se jich vyvaroval, tomu hrozí max. očistec? Nějak si nejsem vědom podobně kategorického pravidla, kde by se zohledňovala Ježíšova hrozba o zakopané hřívně, například..) Některé části oficiálních pravidel mě šokují uhranující detailností: Právě nauka o očistci, která se, pokud vím dobře zakládá jedinné větě z Nového Zákona (bohužel si nejsem ani jistej jestli pochází z Evangelií nebo z jiné části.) a která podle mého až neesteticky nasazuje celé "hře" ryzí lidskou logiku. S očistcem následně přicházejí garantovaně "vymodlitelné" odpustky... nebylo by lepší s jistou dávkou pokory prostě některé detaily přenechat Bohu?
• Hříchy, jakožto důležité kritérium pro "vstup do nebe", jsou řádně vyjmenovány a je proti nim vyhlášena svatá válka. Chybí mi ovšem přesah významu pojmu hřích ve smyslu německého "schuld"-dluh tedy přesah například na situaci zachycenou v již zmíněném podobenství o zakopané hřivně. Problém vnímám v tom, že je spousta postojů/jevů/chování, jejichž přítomnost nebo absenci nelze kategoricky postavit na stranu hříchu, přitom hrají důležitou roli. Např. obecně vnitřní (ne)svoboda na lidech a statcích, ulpěnost na..., zbytečně negativní vnímání světa kolem nás ... asi by to chtělo konkrétní příklad: verdikt "ulpěnost na oblíbenosti ve společnosti" nemůžu jednoznačně odsoudit(hádám, že to tak funguje v některé fázi života u spousty lidí, že totiž obklopující společnost jim je motivačním motorem jejich práce na sobě a na svém vystupování), přesto v určité formě a míře to může být výrazně patologický rys chování, který zaslouží odsouzení stejně tak nebo i víc než lecjaké "kategoricky odsouditelné hříchy".
• Přehnané ulpění na "život věčný" se odráží (např. v některých kázáních) v přehnané orientaci věřících na církev: máme možnost odpouštět hříchy, když už nic lepšího nesvedete, aspoň se řádně zpovídejte. Taktéž chápání ostatních svátostí jako paliva pro cestu do nebe.
  

K tomuto příspěvku považuji za zajímávé odkazy na Sokolovu knihu Člověk a náboženství, kde jeden ze závěrů je výtka křesťanské filozofii za upnutí se k posmrtnému životu. Další odkaz je na jednu z Halíkových knih, tuším, že "Co je bez chvění, není pevné", kde uvádí, že velká část jeho respondentů na otázku "změnil by se váš přístup ke křesťanství/ váš duchovní život, kdyby vám bylo zjeveno, že žádný posmrtný život neexistuje?" odpovědělo záporně. Jinými slovy otázka věčného života není pro ně esenciální. [Teď nemám k dispozici ani jednu, odstavec může doznat upřesnění.]

Každopádně Bohu díky za 2. vatikanský koncil a za to, že už není "in" heslo "mimo církev není spásy".

Nemravně se mi ten text rozrostl, další někdy příště, otázek je povícero:

• Našly by se nějaké pozitivní dojmy? (Jakou pozitivní roli (ve společnosti) církev má, na co víc ještě má bez silné víry na zázraky?)
  

• Je křesťanská zvěst o vykoupení v dnešní době lehce sdělitelná, jaký perspektivy náhledu mě oslovují?
• Co vytýkají katolíkům nekatolíci a proč to nekoreluje s mým pohledem?
• Není korelace mezi církevní naukou a přesvědčením dnešního katolíka z masa a kostí nebezpečně malá?
  
• Fráze, co jim utek význam.
  
• Nábožná píseň.
  

V diskuzi přijímám hlasy pro témata:). Každopádně důvod proč tohle zveřejňuju je zejména pro možnou diskuzi, jinak texty z kategorie duchovní život, jakožto velice osobní a individuální záležitost většinou končí (a budou končit) v "šuplíku" googlovských dokumentů. Nadruhou stranu, když člověk odklečí hodiny v kostele či jinde, mělo by se najít aspoň něco k ventilaci, nebo to klečení je pak malinko podezřelý.

Korean Barbecue

I happened to share a room for two and a half of months with a
Korean PhD student. One of the "cultural experiences" I had during this
time was trying a meal denoted as "the most accessible Korean food for
European". In Korea this type of meal has its own type of restaurants
where you choose pieces of raw meat and grill them yourself.

Since our room is far from being equipped with a grill, using just a
frying pan made us sufficiently satisfied as well. What is the secret
of the Korean BBQ besides grilled meat?

The ingredients are essential:

• sesame oil
• a type of soy paste called "Ssamjang"[Samdja(n)]
• some kind of "big-leaf-lettuce", iceberg-lettuce is not the best choice since the leafs break easily, maybe romaine does better.
  
  
• vegetable: leek, onion, garlic. Probably there are other good choices.

Piece of grilled meat is dipped in sesame oil, put onto a lettuce
leaf and vegetable with soy paste are added. Wrap it and eat it.



Wonderfully simple and tasty.



Moreover, I find sesame oil and the soy paste worthwhile for other
experiments. Seeing some specialized shop will be most likely
necessary, but reward of gaining very good rice and good quality soy
sauce is waiting for you as well. By the way, it's interesting to compare the ingredients of Korean soy sauce and the one by Heinz:

"Water, soybean, salt" versus "All possible chemistry, a trace of soy might be there as well"

To tell the difference in taste is really not difficult.

Crimes and Misdemeanours

I am  surprised that I came across this Woody Allen's movie only after I saw so many other movies by him.
Really great. Why? I don't know exactly why I found this movie so comic, maybe it was a vision of Woody Allen laughing when he was writing the script. He decides to crush the character played by himself in the most complete way. You would not  imagine such fancy "Job's disasters" even in your worst nightmares. Why is it funny? I can't say, check it yourself.

SOME PLOT ELEMENTS ARE CONTAINED IN THE FOLLOWING:
I disliked the simple fact that the whole idea of one of two parallel halves of the story is fully involved in a recent Alan's movie "Match point". If you saw none of them I slightly recommend the "Crimes" because it has another parallel half (the comic one). 
Then I disliked a goof at the point of murder: the experienced mobster, brother of Judah, does not realize that the there are many letters and other leads to Judah at victim's apartment. Judah realizes this himself and does the cleaning by which he makes his bother only upset.


For comparision, my approximate ranking of (my favorite and seen) Allen's movies:

1. Last Part of "Everything you wanted to know about sex..."
2. Vicky, Cristina, Barcelona
3. Crimes and Misdemeanors
4. Annie Hall (not pretty sure, since it was long time ago but I liked it)
5. Match Point
6. Manhattan
   
   
7. Hollywood Ending

Friday Night Skate BCN

After more than 6 month nightskating again. Suprisingly good oranization with street blocking (in contrast to warnings I heard about Barcelona), and similar number of skaters like in A'dam. Yet there is some difference: http://www.fridaynightskate.com/ (A'dam) states "20:30 start but we gather since 20:00" and so it is, while http://www.patinar-bcn.com/ says "at 22:30 start" and at 22:30 happens the gathering and the start is at no earlier than ten to eleven. An "evidence":) :

That's a pity the skate does not start in the daylight, one could see more (and the photos would be better).
Still, going along the see, seeing interesting buildings at the end of Diagonal

suddently arriving at fundations of the Sagrada Familia and at Arc de Triumph makes the skating interesting. Unfortunatelly, for Inglés-speakers it is much harder to chat with locals then in Amsterdam.

Museu Picasso

Surprisingly I was able to get up before noon today (I don't want to specify why surprisingly) and, moreover, found an idea of going for mass into the old cathedral of Barcelona nice. Of course I would not understand (which, on the contrary,  might be sometimes an advantage :) ) and would not stay for the whole time. But seeing the nice place again after a year and spending little time "alone" was attractive.
Since it is a long journey (35 minutes by train) I of course wanted to make use of my visit to BCN center and planned to join Eddie and others at swing dancing place in Parc de Cuitadella (and possibly do something else with them afterwards).
For some reasons I don't want to specify I was only able to come to the Parc 15 minutes before the end of swing dancing and nobody was there (already?), maybe because of slightly rainy weather.
My plan included two options: Casa Batló or Museu Picasso. Since the museum was on my way first, I checked it out and it turned out that I hit by accidence the only day of the month, when the entrance is free (first Sunday of each month) which saved me either 9 or 6 Euros! Nice!
The temporary exposition was the best of the museum. It showed a period of Picasso of mixing humans and nonliving objects together in a way that you cannot recognize one from another. Among nonliving objects almost always was a guitar so the museum is very recommended for all lovers of this instrument (or lovers of the shape of the guitar as well).
Beside that there were some sketches of Picasso projected and they showed that besides being the founder of Cubism, Picasso was the founder of the graph theory as well :).  The pictures were exactly like from graph theory textbooks! Some of the sketches (or proofs?) included really really huge graphs, probably some extensive case analysis:) Despite the prohibition of taking the photos, I include here one very small "graph" of, as you can easily guess, guitar.

Sorry for the "mobile" quality, in reality it's much better.